Cesta do neznáma - kapitola I

19. června 2015 v 23:46 | Fekete Verinen Stjerne |  Příběhy všech klanů
"Co tím myslíš, Ostnoocasá?" mrskla ocasem Dešťová hvězda a podívala se na léčitelku Tajemných.
"Myslím tím to, že jsme v nějaké prdeli, a ne ve snu!"
"Ale jak bychom se někam dostali? Před chvílí jsme byli v lese! A teď jsme na louce!"
"Uklidněte se!" zahřměl Hromovous. "Ano, nevíme, kde jsme a proč tu jsme. Navíc je nás o polovinu méně! Ale pokud se tu budeme stále hádat, dopadneme špatně a nedorazíme zpět."
"Hromovous má pravdu," řekl Levhartí měsíc. "Musíme společně v míru vyrazit domů."
"A co když řeknu, že nemáme sebemenší šanci?" prskla Ostnoocasá.
"Cože?" zamračil se Levhartí.
"Použij mozek. Nevíme, kde jsme. Všechno je tu úplně jiné, pachy jsou nám cizí. Jak se chceš dostat domů?" Levhartí se zamyšleně zamračil. Mezitím se začal zvedat vítr.
"Takže...Musíme najít nový domov?"
"Budeme muset"
"Ale co Hvězdný klan? Jak s ním budeme komunikovat bez Ledové jeskyně?"
"To kdybych věděla. Určitě nám pošlou zprávu nebo tak něco."
Levhartí si povzdechl. Komunikace s Ostnoocasou je odjakživa beznadějná.
"Můžeme místo dohadování dělat něco jiného? Za chvíli se rozprší a pokud nenajdeme místo, kde se schovat, koťata prochladnou," pípla nervózně Černá laň. Ta hned začala olizovat svá dvě koťata.
Dešťová si povzdechla a vyskočila na nejbližší kámen.
"Jsou všichni připraveni na cestu?"
Všichni s vyděšenými výrazy kývli, nikdo na něco takového nebyl připraven. Sice staré teritorium sežehl oheň, ale to neznamená, že by nebyl po nějaké době život stejný jako předtím; déšť musel oheň uhasit dřív, než všechno lehlo popelem.
"Hlavně, ať někteří pomohou matkám s koťaty!"
Uplynul nějaký čas a začalo se stmívat. Stále nepadla ani kapka deště, za to ale byla třeskutá zima. Kočky byly unavené, ale statečně šly dál. Krajina byla čím dál tím více pro ně cizí. Prapodivné stromy, bylinky a co teprve zvířata! Tak tak prošli kolem mohutných býložravců s kostěnými výrůstky obklopující krk, aniž by je udupali. Nejednoho válečníka napadlo, že tu nemají co dělat. Že je něco špatně.
"Tady bychom si mohli odpočinout," navrhla Ohnivá holubice a ukázala na několik nor u lesa blízko sebe. "Sice se zde nevejdou všichni, ale pravděpodobně na lepší místo dnes nenarazíme. Přednost samozřejmě budou mít starší, koťata a matky. Nejsilnější zůstanou venku." Matky samozřejmě okamžitě popadly koťata a vklouzly do nor. Udeřil je silný pach nějakého neznamého zvířete, ale naštěstí již starý. Otřepaly se, usadily se a uklidňovaly koťata. Dlouhá cesta jim určitě nedělala dobře.
Stříbrný kocour popošel k Holubici. "A co lovecké výpravy?"
"Ach, ano, Stříbrný drápe," mrskla nervózně ocasem. "Všichni musí být vyhládlí."
"Kolik vyšleme koček?"
"Co nejvíc," ozval se tichý hlas za nimi. Otočili se a spatřili Němou hvězdu. "Vzhledem k tomu, co jsme dneska viděli, by to bylo nejlepší. Aby se všichni mohli vzájemně ochránit."
Stříbrný obdivoval velitelku Sovích, že kočkám z cizích klanů důveřuje natolik, aby je společně poslala na lov. To by si třeba Dešťová hvězda dvakrát rozmyslela, a i tak by si nebyla jistá.
"Zvládnete sami určit noční hlídku a loveckou výpravu?"
Zástupci automaticky přikývli. Jakmile Němá odešla si po cestě odpočinout, šli pro Temného deště, zástupce Tajemného klanu.
"Potřebujete něco?"
"Máme zorganizovat hlídky a loveckou výpravu."
"Ach tak," povzdechl si suše Temný déšť. "Beze mne to nezvládnete?"
"Jako zástupce Tajemných víš, která vaše kočka je dobrá v lovu a která ne," mňoukl relativně klidně Stříbrný. Byl překvapen, že se ovládl. Kdyby mohl, tak by na Temného už skočil a zardousil ho. Temný déšť obrátil oči v sloup.
"Na hlídku by byli od nás užiteční Hromovous, Hadí tlapa a Temná cesta. Na lov vyšlete Měsíční lišku a Ohnivého bleska."
"To pro ně nemůžeš zajít?" Temný si mezitím všiml, že Stříbrný má vytažené drápy. "Uklidni se, chlapče. Jen bych si rád chtěl vydechnout. Narozdíl od vás jsem nesl koťata." Stříbrnému drápu bylo rázem trapně. "Omlouvám se," a s těmito slovy poníženě šel pro zvolené kočky z Tajemného klanu a požádal je o danou práci. Naštěstí to všichni bez zbytečných slov přijali a čekali na ostatní zvolené kočky z jiných klanů.
"Kočky z hlídek se budou střídat. Mezitím, co někteří budou hlídat, druzí budou spát, a pak se vystřídají. Lovci se musí vrátit nepozději do doby, kdy bude největší tma a jediným zdrojem světla bude Měsíc," mňoukla rázně Ohnivá holubice a prohlížela si přítomné kočky. Kupodivu po tom všem vypadaly velmi dobře. Aspoň se některým poštěstilo, pomyslela si. Mrsknutím ocasu naznačila rozchod a všichni se dali do práce.


 


Anketa


Komentáře

1 Kim Kim | Web | 20. června 2015 v 18:35 | Reagovat

Super! :D Jen mám problém zorientovat se v těch kočkách. :3

2 Fekete Verinen Stjerne Fekete Verinen Stjerne | 20. června 2015 v 19:27 | Reagovat

[1]: nejsi sama XD

3 Kim Kim | Web | 20. června 2015 v 19:50 | Reagovat

[2]: Jo a jinak ta přihláška...(Sněhová vločka.)

4 Lea Lea | 20. června 2015 v 20:02 | Reagovat

Boží díl! Hrozně se mi líbí, jak musí být klany spolu. Ty jména jsou boží x3 Píšeš takovým tím stylem kožích knih! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Flag Counter


Stats


Map