Stíny nad Tunandorem - kapitola 6

20. června 2015 v 14:43 | Fekete Verinen Stjerne |  Tevian
Loora nasucho polkla, sklonila hlavu a začala ustupovat dozadu. Po chvíli ji napodobovali i zbytek frilis, včetně Estarna, který sotva dorazil. Ještěr nadřazeně nadzdvihl hlavu. Dobře věděl, že se ho všichni v okolí bojí a že on je tady šéf. Mrskl obrovských ocasem a rozeběhl se svým kolébavým krokem ke zbytku frilis. Ty vyděšeně stály a přihlížely.
Utarn pozoroval s plným napětím ostatní. Děsilo ho, jak všichni stojí, jako by byli paralyzováni. Jestli to tak bude pokračovat, dopadnou špatně stejně jako Auries.
Auries.
Utarn zúžil oči. Musí ji co nejdříve dostat pryč. Rychle se rozhlédl a bezmyšlenkovitě kulhal za ní. Byl do toho tak zapálený, že všechnu palčivou bolest v končetinách ignoroval.
Ještěr zmateně zastavil. Chvíli zíral na Utarna a pak na zbytek frilis. Co to má znamenat? A pro koho teď jít? Hned nato mu však došlo, kam Utarn běží. Za jeho první kořistí. Nasupeně zavrčel, dupnul o zem a vydal se za ním. Utarn si mezitím uvědomil, jak hloupou chybu udělal, a ucítil náhle bodavou bolest v noze, až spadl přímo k Auries. Vyděšeně pozoroval vzteklého přibližujícího se ještěra. Odevzdaně zavřel oči a připravoval se na ukrutnou bolest, ale hlavně na smrt. Zabořil drápy do země a napnul svaly. Polkl a poslouchal dusot, dokud neustal. Byl zmaten, však stále měl zavřené oči, dokud neuslyšel bolestný řev ještěra.
Utarn otevřel oči a fascinovaně hleděl na Haikaru, která se držela zad ještěra jako klíště. Ten sebou zuřivě mrskal a vytočeně řval. Dodalo mu to odvahu, a tak se pokusil vstát.
"Ne, Utarne. Nenamáhej se," uslyšel přirozeně tichý hlas Nierase. Nieras se následně vrhl na ještěra, který byl ještě zuřivější. Vyskočil vysoko do vzduchu a překvapené frilisy se pustily a snažily se utéct pryč. Ještěr si oblízl tlamu, polapil do silných čelistí pomalejšího Nierase a odhodil ho. Mezitím, co válečník popadal dech, Haikara opět o něco zuřivěji zaútočila.
"Haikaro!" zvolal náhle Estarn. "Nemá to smysl! Je příliš silný!" Haikara však na jero volání však nedbala. Estarn v tichosti zavrčel a rozeběhl se Haikaře na pomoc, byl však odrazen přední nohou ještěra. Hned nato ze sebe odhodil i Haikaru, protože samým zděšením přestala na pár chvílí dávat pozor. Ta se však pro svou ochranu nechala zneviditelnit. Takže Estarn hleděl sám v tváří tvář ještěra. Jeho pohled byl ostřejší než zuby boliaar a zlaté oči jiskřily zlostí. Vycenil zuby a začal pronikavě vrčet.
"Estarne! Nehýbej se!" vříska Loora a rozeběhla zezadu směrem k ještěrovi. Ten však švihl mohutným ocasem a udeřil Looru do žeber. Ta spadla celou vahou na doteď neviditelnou Haikaru. Obě padly do bezvědomí.
Sakra, pomyslel si Estarn. Teď jsme tu zbyli jen já, Rakalan a Neula. A to už si uvědomil, že veškeré snažení je beznadějné.
A tak všechny své naděje nechal zpečetit těžkým nárazem ještěrovým, aniž by uhnul...
"Estarne, ne!" vykřikla se slzami v očích Neula, když jeho nehybné tělo padlo před ní.
"Nemůžeme mu pomoci," odvětil rychle Rakalan, chladně se podíval na ještěra a vytasil drápy.
"Prosím, Rakalane... Neudělej stejnou chybu, jako ostatní..." Rakalan se zamračil. Jakou chybu? To, že šli statečně bojovat? Nebo snad, že všichni před útokem byli nápadní jako volverny uprostřed Einranu? O čem to sakra mlela?
"Pozor!" vyrušil ho při přemýšlení Neulin vřískot . A než se nadál, byl ve vzduchu a cítil jen otupělost a kovovou pachuť v zobáku.
Neula zděšená pozorovala, jak ještěr zdánlivě jednoduše přední nohou odhodil Rakalana. Rakalanovy oči byly kalné a prázdné. Stejně jako oči jeho otce, když umíral.
Pokorně se pokrčila a vyděšenýma oranžovýma očima pozorovala k ní přibližující se hlavu ještěra. Vše ji připadalo tak pomalé. Jako by na ničem nezáleželo.
A než se nadála, už visela v ještěrově tlamě. Cítila každý jeho ostrý zub. Slyšela jeho pravidelný dech. Zavřela oči a připravila se na nejhorší.
Ještěr ji, stejně jako Auries, hodil o skálu. Po jejím nárazu na kameni zůstala temná krvavá skvrna zbytečně prolité frilisí krve... Vše padlo do těžkého melancholického ticha... Dokud si ještěr neuvědomil vítězství a nezačal vítěžně hrdelně řvát...



 


Anketa


Komentáře

1 Lea Lea | 20. června 2015 v 20:11 | Reagovat

Nuuuuh, někdo musí přežít.
Proč prostě neodletěli? xD Sobci myslící na sebe většinou přežívají
ale boží kapitola ^^

2 Fekete Verinen Stjerne Fekete Verinen Stjerne | 20. června 2015 v 20:45 | Reagovat

[1]:protože zraněný křídla

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Flag Counter


Stats


Map