Broken Wings - úvod

23. prosince 2016 v 11:52 | Fekete Verinen Stjerne |  Tevian

Jo. Úvod k Rejnymu. Bomba. Snad to nebudu 1000x přepisovat, jo. c':





Všude byla neprostupná tma. Noční ticho přerušoval pouze šepot stromů, tiché zurčení umírajícího potoka, a sípání zraněného tvora - arciona.

"Najděte ji!"

"Zabte ji!"

"Zlomte ji křídla!"

"Vyškrábněte ji oči!"

Tvor se s bolestí pokusil postavit, ale okamžitě to vzdal.

Jak jsem mohla být poražena v boji proti nim? Můj druh by si měl s těmito hloupými chlupatými koulemi poradit během sekund!

Odplivla si a opět se pokusila postavit, pro změnu úspěšně. Byť se třepala jako osika, stála na nohou.

Dokud mi srdce nepřestane bít, nevzdám se. Nesmím. Svůj slib dodržím!

Otřepala se, zhluboka se nadechla a opatrně překročila zurčící potůček. Následně noční klid přeťalo vřísknutí koček.

Už jsou tady, pomyslela si. Musím za každou cenu utéct!

Jakmile se ale rozeběhla, zasyčela bolestí. Byť rány byly hluboké, pokračovala se zaťatými zuby dál.

"Krev! Nemůže být daleko!"

Sakra! Řekla si v duchu zoufale. Jestli si nepohnu, dostanou mě!

Náhle se začal zvedat chladivý vítr, který ji našeptával, že její cesta je u konce. Tiché kapky deště naznačovaly, že padne a zmizí, stejně jako ony samy. Není cesty zpět.

Po chvíli beznadějného a bolestivého úprku se zastavila. Narazila totiž na velkou strž. Jak na ni mohla zapomenout? Musí najít rychle jinou cestu, než bude pozdě.

"Tak tady jsi!" ozval se pištivý otravný hlas ze křovisek.

"Cha! Jde cítit hladem a nemocí, tohle bude snadná poprava sestro má!" zvolal vítězně mladý kocour.

Arcion varovně zasyčel. Možná jsem hladová i nemocná, ale to neznamená, že se vzdám bez boje.

Z keře vyskočily celkem tři kočky, dvě šedooranžové a jedna hnědobílá. Arcion prskl a dal se do obranné pozice. Šedooranžová kočka se jako na povel na něj vrhla, mezitím co zbylé dvě jen nečinně přihlížely.

"Myslíš, že to zvládne?" zeptal se hnědobílý kocour šedooranžového.

"O tom nepochybuji," odpověděl hrdě, "je to přeci moje sestra!"

Bojující šedooranžová kočka však náhle vřískla. Po pravé přední tlapce jí stékala krev z hluboké rány na rameni.

"Na takovou chcíplinu to nebylo špatný!" sykla a lapala po dechu. Okřídlená oponentka neodpověděla a vyskočila na zraněnou bojovnici. Chvíli se rvaly, dokud se nedostaly na okraj útesu. Arcionka toho využila, chňapla šedooranžovou kočku za zátylek a shodila ji. Hrůzou křičela a padala, dokud nenarazila na divokou řeku.

Zvládla jsem to. Ale teď tu zbývají další dva.

"Trnko!" vřískl bratr nejspíš již mrtvé kočky. "Ty špíno! Zabiju tě! Roztrhám tě na cucky!" Jenže jeho společník byl rychlejší. Narazil na arcionku, která vřískla a uklouzla. Už by si myslel, že spadla, kdyby neviděl dvě bílé tlapky s drápy zabořenými do země. Přistoupil ke srázu.

"Nějaká poslední slova?" sykl s naježenou srstí. Arcionka ho chvíli probodávala pohledem. Následně se zazubila.

"Ty půjdeš se mnou." A s těmito slovy se s vypětím všech sil zakousla oponentovi do tlapy, zatáhla ho k sobě a pustila se. Teď oba dva zírali do očí smrti.

To již je konec mého příběhu? pomyslela si se přivřenýma očima. Ne. To je pouze začátek.
 


Komentáře

1 Lea Lea | 11. září 2017 v 21:23 | Reagovat

Maaan Poor Trnka. narážím na toto jméno nějak všude D:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Flag Counter


Stats


Map